Chvíle

Josef Zíma

F#mBílé, C#prsty F#mbílé,
Dtápou F#mv černých C#kláveF#msách, C# 
F#mchvíle, C#šedá F#mchvíle,
DkutáAlí se E7jako Ahrách. C# 
F#mPro ní se C#snad i F#mdokážeš C#prát,
F#mzlost na ní C#máš, přesto F#mdál jí máš C#rád,
F#mchvíle, C#tvoje F#mchvíle,
Dčasto F#mšedá C#jako F#mfrak.
Bílé, prsty bílé, do tmy svítí na tvůj pláč,
chvíle, zas jen chvíle, často ptáš se, co je zač.
Proč jsi tu sám, když nemusíš být,
ztrácíš tu čas a snad ztrácíš i klid.
Chvíle, tvoje chvíle, s ní si hraj, vždyť sám jsi hráč.
F#m7Teď bys chtěl Anáhle E7být
Atam, kde jsi E7dříve stával,
Anoc co E7noc Apod temnou E7oblohou.
A chtěl zas Azpátky E7mít
Aprávě snad E7všechny chvíle
Avčera ztracené, C#které dnes jen tvé
F#mbílé, C#prsty F#mbílé
Dhladí F#mstále C#v myšlenF#mkách.
Chvíle, sladké chvíle s tebou žité na cestách.
Cesty však k nám už vymazal čas,
bolest i stesk dodnes zanechal v nás.
Chvíle, naše chvíle víc teď šedá než je frak.
Bílé, prsty bílé, tápou v černých klávesách,
chvíle, šedá chvíle, kutálí se jako hrách.
Pro ní se snad i dokážeš prát,
zlost na ní máš, přesto dál jí máš rád,
chvíle, tvoje chvíle, často šedá jako frak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:25:44.867+00:00
Výsledky hledání: